15.Díl

21. leden 2010 | 16.11 |

Čekala jsem, než to zvedne. "Haló?" ozvalo se smutně. "Ahoj. To jsem já Jenny. Chci se ti omluvit. Nevím co to do mě vjelo, ale táta mě uplně zmátl. Nemmůžu u tebe být napořád. Promiň mi to. Ale chci k tobě zpátky. Chybíš mi." začala jsem plakat. "Jenny.." oddychl si Michael, když uslyšel můj hlas. "Kde jsi? Přijedu pro tebe." řekl. "Jsem v metru. Vlastně ani nevím, kde to jsem. Asi jsem zabloudila." utírala jsem si slzy. "Buď tam kde jsi. Nikam neodcházej. Za chvíli jsem u tebe." s těmito slovy Michael zavěsil.

"Tady jsi." vykřikla jsem, když jsem zahlédla Michaela obklopeného několika bodyguardy. "Jenny. Tolik jsi mi chyběla. Miluju tě." zašeptal mi do ucha, když mě objímal. "Ale, jak jsi mě našel?" zeptala jsem se. "No, já tě přeci miluju. Vím, kde přesně jsi a co cítíš." políbil mě. Kolem nás se ale začal dělat dav lidí. "Měli by jsme jít." začal se smát Michael. "Ano. To by jsme měli." utíkali jsme před fanouškami.

"Promiň,že jsem dělala takový scény, ale táta mě vylekal. Už ho nechci nikdy vidět." omlouvala jsem se v autě. "Né, to já se omlouvám, že jsem tě nechal odejít." přivinul se ke mě Michael. "To je v pohodě. Ty se nemáš za co omlouvat. Miluju tě." Cesta netrvala přiliš dlouho. Projížděli jsme mezi branami Neverlandu a já zase byla šťastná. "Mám pro tebe docela dobrou nabídku. Mohli by jsme spolu vystupovat na jednom z mého turné. Za 3 měsíce odjíždím na turné HIStory do Prahy. Museli by jsme ale hodně cvičit. Můžeš si to ještě do zítřka rozmyslet.Tak co ty na to?" zeptal se mě. "No.. já.. nevím. Je to hodně..ještě nevím. Zítra se rozhodnu." usmála jsem se na něj.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 15.Díl agentka mj 21. 01. 2010 - 19:16