19. Díl

23. leden 2010 | 19.17 |

"Sakra co jsi to udělal?" svalila jsem se do kaluže krve, která byla okolo vany, kde ležel Michael. "911? Potřebuju sanitku. Honem přijeďte. Prosím.." brečela jsem do telefonu. Vzala jsem žiletku, kterou se Michael pravděpodobně podřezal, do ruky. "Proč? Proč si to udělala?" neustále jsem plakala. Nahmatala jsem jeho tep. "Ještě žije." pomyslela jsem si. Sanitka tu byla hned. "Prosím pospěšte si. Hned. PROSÍM." Řvala jsem na ně. "Uklidněte se dámo. Snažíme se, ale jestli nás budete takhle popohánět, bude po něm." varoval mě jede ze sanitářů. "Tak honem.." brečela jsem. "Jedu s vámi. Jsem jeho.. přítelkyně." řekla jsem, abych mohla jet. "Nastupte si. Rychle."popoháněli mě. Rychle jsem nastoupila do sanitky. "Jedeme. Dělejte. Nebo.."podívala jsem se na polomrtvého Michael a spustil se mi další nával slz. "Uklidněte se prosím." uklidňoval mě jeden ze záchranářů.

"Taka  jsme tady. Rychle ho odvzete." rozkázal doktor. "Počkejte. Musím s ním." běžela jsem za nimi. "Ne. Nejste jeho manželka ani příbuzná, takže budete muset zůstat tady. Nebo pojďte dovnitř. Počkáte tam." řekl a odvedl mě do nemocnice. "Tady se posaďte a uvolněte se. Budeme dělat vše, co je v našich silách. Jenom se prosím vás uklidněte." lezla jsem mu už na nervy, ale on mě taky. "Dobře. Zavolejte mě až se probudí." prosila jsem. "Nebojte se." s těmito slovy odešel. "Proč se to muselo stát? To na mě nemyslel když to udělal? Jsem tak.. blbá. Proč jsem ho jenom nechávala samotnýho." pomyslela jsem si. "Sleřno Jennifer. Pan Jackson vás chce vidět. Už se probral." probouzel mě doktor. "Co? Kde je? Co se stalo?" vyděsila jsem se. "Nespíše jste asi usnula. Teď pojďte za mnou." ukázal před sebe abych šla.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře