28.díl Poslední

30. leden 2010 | 19.28 |

Stále jsem nemohla odlepit oči. V hlavě se mi ozýval známý hlas: "Musíš být silná" opakoval stále. Nechtěla jsem umřít. Jen jsem chtěla, aby to byl sen. Bylo to tak skutečný. Nakonec jsem oči otevřela. Nade mnou se skláněl nervózní Michael. "Miláčku." rozplakal se, když mě uviděl, že otevírám oči. "Michaeli." řekla jsem šeptem. "Nemluv. Miluju tě." dal mi pře spusu prst a nznačil ať si šetřím síly. Po tváři mi stékaly slzy. "Kdo to mohl udělat? A proč?" chtěla jsem znát odpovědi na mé otázky které se mi pořád přehrávali v mysli. "Díky bohu že žiješ." ozval se Michael. Já jsem jen kývla že ano. Michael hned pochopil, že jsem mu taky vděčná. "Tak jste se nám konečně probudila." usmál se na mě přicházející doktor. "Jak je vám?" zeptal se mě. "Bolí mě břicho." potichu jsem se naklonila, abych viděla, jak na tom jsem. Všude kolem mě to nepříjemně pípalo. Chtěla jsem pryč od tamtud. Do neznáma. Chtěla jsem být jenom s Michaelem. Nic jiného jsem si nepřála. Dodával mi tolik energie když tam byl se mnou. "Pobudete si tu asi měsíc.." podíval se doktor do papírů. Michaelovi spadla čelist. "Tak dlouho bez ní nevydržím." řekl potichu a skláněl hlavu k zemi. "Neboj. Až se to všechno zahojí, budeme spolu každou vteřinu." pokoušela jsem se na něj usmát, ale bolest mi to nedovolila. "Chcete nějaké prášky?" zeptal se doktor."Ano." kývla jsem. "Tak chvilku vydržte. Hned jsem zpět." odcházel pryč. "Tolik mi chybíš." řekla jsem a podívala se na Michaela. "Ty mi taky chybíš." usmál se na mě a políbil mě na čelo. Každý den u mě Michael byl. Povídali jsme si a já jsem se den o de dne uzdravovala. Byla jsem čím dál tím silnější. Když konečně uběhl měsíc a já jsem byla zase fit, odvezl si mě Michael domů. "Je tak nádherné zase být s tebou na tom nejkrásnějším místě." nadechla jsem se čerstvého vzduchu, který proudil Neverlandem. "Ano. Miluju tě." jemně mě políbil na rty. Když byla ta správná chvíle, předskočil přede mě a klekl si na kolena. Z kapsy vyndal červenou krabičku. "Jennifer, vezmeš si mě? zeptal se s nadějí, že mu odpovím ne.. "ANO." vykřikla jsem tak, že to bylo slyšet míle daleko. Skočila jsem mu do náruče a políbila ho. Za týden byla svatba. Michaelovi jsem porodila 5 dětí. Byl te nejšťastnější otec na celičkém světě. A spolu jsme byli až do naší smrti.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 28.díl Poslední agentka mj 30. 01. 2010 - 20:35
RE: 28.díl Poslední laneey®pise.cz 31. 01. 2010 - 17:27
RE: 28.díl Poslední len michaelová 04. 08. 2010 - 22:16
RE: 28.díl Poslední len michaelová 04. 08. 2010 - 22:24