8.Díl

31. leden 2010 | 13.49 |

Paní Jacksonová mi řekla, že jsem byla celou dobu u nich a potom si mě vzala ona. Má náhradní matka. Nevěděla proč, ale tátovi zaplatila. Už nic jsem radši nechtěla vědět a tak mi babička nabídla pokoj. Lehla jsem si na měkkou postel a ruce si dala za hlavu. Přemýšlela jsem, jak je jen možný, že jsem jedna z Jacksonových. Byla jsem šťastná, ale zároveň tak smutná, protože tátu už nikdy neuvidím. Po dlouhém přemýšlení jsem nakonec usnula. Spala jsem až do 11 hodin, protože jsem byla stašně utahaná. "Dobré ráno." vešla jsem do kuchyně, kde všichni snídali. "Dobré.." usmála se na mě paní Katherina. Paris mi hned skočila okolo krku. "Ahoj. Jak se jmenuješ?" zeptala se mě. "Já jsem Terri." usmála jsem se na ní. "Ahoj." pozdravil mě Michael. A Blanket ani nemuk. Nejspíše byl stále rozrušený ze všeho. "Dobré ráno. Ráda vás poznávám." podávala jsem ruku mému dědečkovi Josephovi. "Jo já tebe taky." pokusil se o úsměv, ale vrásky mu to nedovolily. "Tady máš snídani zlatíčko." podávala mi Katherine talíř s vejci. "Děkuji, ale já nemám hlad, ale za chvíli si dám." odmítla jsem, přesto že jsem měla hlad. "Dobře. Jak myslíš." byla na mě milá. "Tak vítej v mojí rodině. Paris si tě určitě oblíbila." řekl mi táta. "Jo. Já jí taky." usmála jsem se. Chvíli jsme si povídali o mě a o mé rodině. Dozvěděla jsem se, že moje máma žije, ale hledat jsem jí nechtěla. Bylo by toho na mě moc. "Je čas jet nakupovat. Terri pojedeš s námi?" zeptala se mě Paris. "Ale samozřejmě." odpověděla jsem. Převlékla jsem se do nějakých šatů a jeli jsme. Doprovázeli nás bodyguardi, kteří stáli kousek od nás. "Jé, babí já bych chtěla tohle tričko." prosila Paris babičku Katherine. "Dobře. Tak si to vem." usmála se na ní Katherine. Tak dobře jsme si nakupovali, ale když jsem se ohlédla, uviděla jsem moji mámu a nevlastní sestru.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře