1.Díl

1. únor 2010 | 18.18 |

"Tak pojď už mami." čekala jsem na mámu, než se vyzpovídá své kamarádce, kterou zřejmě dlouho neviděla. "No jo prosimtě." mávla rukou a povídala si dál. Já jsem jen zakroutila hlavou. Rozhodla jsem se, že na mámu nebudu už dál čekat a nakoupit pojedu sama. "Já jedu nakoupit sama. Než ty se vykecáš tak já už mám 10 plných nákupních tašek." řekla jsem a usedla na sedadlo. Nastartovala jsem auto a vyrazila do obchodního centra. Při cestě tam mi zazvonil mobil. "Okamžitě pro mě přijeď. Jak si to jako představuješ odjet?" řvala na mě máma do telefonu. "Vždyť já jsem ti říkala, že jedu nakoupit sama. Za chvíli jsem tam." řekla jsem s naprostým klidem. Hned jak jsem to dořekla, zavěsila jsem a někde to otočila, abych se mohla vrátit pro mámu. "Kde jsi takovou dobu?" křičela na mě, když jsem dorazila. "Já jsem na tebe taky musela počkat, než se vykecáš." nenechala jsem se odbít. "No tak už pojď prosimtě." usmála se na mě přátelsky máma a nasedla do auta. Tentokrát jsme nakupovat jeli spolu. "Vemeš tu polívku, aby jsme měli co k večeři?" zeptala jsem se mamči. "Asi jo." řekla a hrábla mezi regály pro kuřecí polívku v pytlíku. "Upozorňujeme návštěvníky, aby okamžitě z neurčitého důvodu, opustili budovu. Opakuji. Opustěte ihned budovu." hlásila žena, co byla na informacích. "Já nikam nejdu. Chci si nakoupit." řekla povrchně máma. "Ale mami.." "Žádný ale.." přerušila mě. Já jen zakroutila očima a pokarčovala s mámou v nakupování. Byli jsme tam ještě dlouhou dobu. "Mami. Máme už plný košík. To by mohlo stačit nemyslíš?" napomínala jsem mámu. "Ne, Zítra chystáme velkou oslavu. To jsem ti ještě neříkala? Musíme toho nakoupit hodně, protože ta párty bude velká." Řekla máma. "Mami... co když nás tu zamkly.." strachovala se. "Nechovej se jako malá. Ještě tu přeci někdo je. Nebo snad ne?" "Jo.. je tu někdo.." stačila jsem říct, než jsem omdlela.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 1.Díl lenka♪♫ 03. 02. 2010 - 20:20