3.Díl

30. listopad 1999 | 00.00 |
› 

Ráno se probudila s radostí do života. Vesele vstala a šla udělat ranní hygienu. Nemohla přestat myslet na Michaela a na večer. Musela se na to připravit. Zajela si koupit nové šaty a zašla si ke kadeřníkovi. Sice neměla moc peněz, ale nějak se musela vyparádit, aby si neudělala ostudu. "Ano mami. Neboj se. Budu dávat pozor. Měj se" dotelefonovalal Sam se svojí matkou. Byla přísná, ale svojí dceru měla ráda. Sam na sobě doma upravovala ty nejmenší detaily. Bylo skoro osm a ona byla čím dál tím víc nervózní. Potily se jí ruce a myslela si, že omdlí. "Pane bože. To snad není ani možné." pomyslela si. Najednou ale zazvonil zvonek. "Už tu je." rychle přiběhla ke dveřím a otevřela. Stál tam Michael oblečen do krásného smokingu. "Ahoj. Tak můžeme vyrazit?" usmál se Michael. "Ahoj.. jo.. jen ještě chvilku počkej." koktala Sam. Michael se jen trochu pousmál a poznal na Smanathě nervozitu. "Tak můžeme." podívala se na něj. Málem oslepla, protože byl tak krásný. "Opravdu se mnou chceš jít..?" zeptal se. "Ale ano. Proč se ptáš...." divila se. "Jen tak.." usmál se Michael. Celou cestu nikdo z nich nepromluvil. "Tak a jsme tu." prohlásil zepředu řidič. Michael mu dal do ruky nějaký peníze a vyšel z auta. "Tak pojď." vzal jí jemně za ruku. Nechala se jím vést. Oba se posadili. "Dobrý večer. Co si budete přát?" hned nás obsloužil číšník. "Já si dám sodu a ty?" zeptal se mě. "Já taky." řekla jsem. "Tak dvakrát. A jestli by jste byl tak hodný a přinesl nám jídělní lístek. Děkuji." poděkoval Michael. Číšník hned potí přinesl. S ním i jídelní lístek. "Tady." podával nám. Moc nevnímala, protože byla ještě pořád v šoku. "Sam, je ti něco?" všiml si Michael. "Ne to je v pohodě. Jen jsem pořád nějaká.." zarazila se, protože nevěděla, co říct." Ospalá." řekla nakonec. "Ty jsi.. ospalá?" zeptal se jí. "Ano já, jsem ještě spala.." zalhala. "Aha. No dobře." zasmál se. Michael hned poznal, že to není pravda a věděl, že Sam je nervózní a má strach aby něco nepokazila. Michael byl velmi jemný a tak postupoval pomalu. Samantha se mu velmi líbila, a tak se snažil. "Pověz mi, jak si žiješ..?" ptal se jí. "No.. v podnájmu. Nemám teď moc peěz, protože ani moc nechodím do práce. Ale.. jinak je to v pohodě." řekla. Sam nechtěla vzpomínat na svojí minulost. Měla to velmi těžké. "A máš nějakého přítele..?" zajímal se. "Ne. To už

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře