3.Díl

28. duben 2010 | 19.59 |
› 

"No, víš já... Já to doma nemam lehký. A o škole ani nemluvím. Vlastně chodím za školu. Jako každý den mě ponižují a.... šikanují.... Nechci tu už být..!" smutněla. Michael byl velmi citlivý a proto jí rozumněl. "A mohl bych ti nějak pomoci?" zeptal se. "Ano, mohl. Prosím, dostaň mě z tý děsivý školi." prosila. V její tváři byl vidět smutek, beznaděj a bezmoc. Michael věděl, že jen on by ji dokázal pomoct. "Ano, udělám to!" řekl. Kaytlin ho radostně objala a dala mu pusu na tvář. Michael zčervenal. Kaytlin nebyla snad nikdy tak šťastná. Chtěla žít normální život, jako ostatní, a to se jí teď mohlo splnit! Jen tomu musela dát čas! Každý den se s Michaelem scházela. Do školy bohužel chodit zatím musela. Když jeden den do školy přijel Michael, všichni zírali. Když ho uviděla Kaytlin, skočila mu do náruče. Její objetí mile rád uvítal a pevně ji stisknul. "Jsem ráda, že tě zase vidím." usmála se. "Já tebe taky. Jdu vyřešit tu věc, jak jsi po mě chtěla." usmíval se. "To už jo. Myslela jsem si, že to bude trvat." chychotala se. Spolužáci ji nikdy takhle veselou ještě neviděli. "Co jí je? Neni nemocná?" smáli se. "No, co jsem ti říkala. Už mě zase pomlouvají!" byla naštvaná. "Neboj. Ať si myslí co chtějí. Ignoruj je!" Michael i s Kaytlin zašli do ředitelny. "Dobrý den, co si přejete?" vstal ředitel ze židle a podal Michaelovi ruku. "No, já mám problém. Teda spíše tady slečna Kaytlin. Je.. šikanována!" zdůraznil Michael. "Ale to my víme." zasmál se ředitel. "A proč s tim teda něco neděláte? Hm..?" divil se Michael. Ředitel nevěděl co říct. Raději se zpátky posadil na židli a podal Michaelovi papíry. "Prosím, čtěte!" pokynul. "Hned to podepíšu." řekl Michael. "Co to bylo?" zeptala se Kaytlin, když vyšli z ředitelny. "Už tu nejsi. Teď se naposledy rozluč se školou. "

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 3.Díl ladynka 29. 04. 2010 - 14:55
RE: 3.Díl janča 01. 05. 2010 - 18:49