5.Díl

4. květen 2010 | 22.02 |
› 

Seděla jsem na posteli a čekala, co se bude dít dál. Jen jsem tak seděla a koukala do neznáma, ale v tom někdo zaklepal. "Ahoj, můžu?" objevila se Lisa. "Ano, jistě že ano." usmála jsem se a na posteli jsem jí nabídla místo k sezení. "Děkuji." řekla a posadila se vedle mě. "Kaytlin, co se děje?" zeptala se mě. "Nic... Jen... Jen jsem si vzpomněla na rodinu a na... nepřátele..." zesmutněla jsem. "Kdyby jsi si chtěla se mnou promluvit o něčem, jsem tu vždy pro tebe. Ano? Ráda ti pomůžu." usmívala se. "Děkuji ti, ale opravdu se nic neděje. Řekla bych ti to. A Michaelovi také. Mám vás oba moc ráda a záleží mi na vás. Už jen za takovou dobu jsem si vás oba zamilovala. Jste jako moje druhá rodina a já jsem vám za to vděčná." rozbrečela jsem se. "Pojď jsem..." hýčkala mě Lisa ve své náruči. Byla jako moje druhá máma. "Asi jsi hodně unavená, tak tě už nechám spát. Krásné sny. A zítra se uvidíme u snídaně. Měj se krásně." rozloučila se se mnou Lisa a odešla. "Ahoj." usmála jsem se na ní, ještě než zavřela dveře. "Ach jo..." oddechla jsem si. Lehla jsem si do postele, s myšlenkou, že se půjdu ještě vysprchovat. Nějak jsem se ale neovládla a usnula jsem. Ráno jsem se vzbudila přikrytá. "Co.. Cože..?" nechápala jsem. Myslela jsem si, že jsem se přikryla sama, ale když jsem si vzpomněla na včerejší večer...."Divné." mávla jsem nad tím rukou. Šla jsem se hned ráno osprchovat, protože jsem to večer nějak nestihla. Když jsem se osprchovala omotala jsem okolo sebe ručník a šla jsem si do šatníku pro věci. Vystrašil mě ale Michael, který seděl na posteli a čekal na mě. "A- Ahoj." zaskočila jsem se. "Ahoj... Promiň, asi tě rušim." zčervenal. "Ale ne, to je v pohodě." usmála jsem se. Vzala jsem si nějaké věci a znova zalezla do koupelny. Tam jsem se rychle převlíkla a zase jsem vyšla, ale tentokrát oblečená. "Co ti bylo včera večer? Na zahradě a u večeři. To jsi taky uplně mlčela. Lisa za tebou prý včera byla." vybalil na mě hned, jak jsem vstoupila do pokoje. "Ano, ano. Já... No .. Nic mi nebylo." začala jsem se smát. "Aha, no ale mě to tak nepřipadalo. Já vím, že ti něco je. Ale ty to tajíš." rýpal do mě Michael. "Ne... Přestaň." začala jsem smát na celý kolo. "Dobře. Budeš s námi snídat?" zeptal se. "Ano. Přijdu za chvilku." řekla jsem a požádala Mika, aby na chvilku odešel, že si potřebuji někam zavolat. Lhala jsem. Jen jsem chtěla být sama. Seděla jsem jako obvykle na posteli a pozorovala jsem, co se děje kolem mě. Tentokrát jsem pozorovala svojí jizvu na ruce. "Bože, to snad ne." vyčítala jsem si pořád. "Teď mi to tam zůstane navždy..." vzdychala jsem. Neřešila jsem to a šla jsem se raději nasnídat. Cpala jsem do sebe všechno možný. Na stole byly cerálie, také ovoce a všechno na co bych si vzpomněla. "Tak, dnes máme v plánu co?" zeptala se Lisa. "No, chtěl bych vás někam vzít. Pokud budete chtít." nabídl Michael. "Dobře, mě je to jedno. Ráda uvítám nějaké překvapení." řekla jsem s plnou pusou. "Tak to je fajn. Pojedeme doo...." napínal ná. "Zoo." řekl nadšeně. "Woow." zahlásila Lisa.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 5.Díl janča 10. 05. 2010 - 20:22