6.Díl

17. leden 2010 | 21.22 |

Prolezla jsem asi každičký koutek všech pokojů. Nikde nebyl. Nemohla jsem ho vůbec najít. Rozhodla jsem se, že se podívám na zahradu. "Michaeli?" zařvala jsem. Nic se neozývalo. "Michaeli.." stlumila jsem hlas a na pokropené trávě jsem se schoulila do klubíčka a plakala. Řekla jsem si, že se nevzdám a tak jsem si statečně otřela slzy a pátrala dál. "Ach jo." chtěla jsem to už vzdát. Najednou jsem ale uslašela chrastění. Vycházelo to u kuchyně. "Ne kuchyň jsem zapomněla." pomyslela jsem si. Rychle jsem vlezla mezi dveře. "No tady jsi. Kde jsi by...." podívala jsem se na něj. "Ty krvácíš." přišla jsem k němu blíž. "To je dobrý. Jen jsem se řízl." usmál se na mě. Na ránu si přiložil kapesník, který všechnu tu krev vsákl. "Kde máte náplasti?" zeptala jsem se. "V mém pokoji je lékárnička." řekl. Ihned jsem se rozeběhla do jeho pokoje. Když jsem otevřela dveře, byla jsem v úžasu. Měl to tak nádherný. Všechno bylo jako nové. Tak vyleštěné. Byla jsem tak omámená, že jsem zapomněla, pro co jsem sem vlastně šla. "No jo, pro náplast." vzpomněla jsem si potom. Rychle jsem vzala z lékárničky balíček náplastí a běžela zpět za Michaelem. "Ukaž, zalepím ti to." nabídla jsem se. Malé říznutí jsem Michaelovy zalepila náplastí a všechno bylo zase v pohodě. "Jak se cítíš?" zeptala jsem se. "Trochu to pálí, ale děkuji za pomoc." usmál se na mě. "Ten tvůj úsměv je tak nekonečný." vypadlo ze mě. "Ty máš zase nádherné oči." řekl. Trochu mě zaskočilo, že na to reaguje takhle. Koukal se mi stále do očí. Nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se nechala unášet atmosférou, která byla kolem nás. Všechno vedl Michael. Pořád se přibližoval. Nevěděla jsem, jak zareagovat. Ale radši jsem nereagovala nijak. "Kce mě snad políbit." pomyslela jsem si. Můj mozek nechtěl přemýšlet. Moje srdce pořád bylo o sto šest. Celá jsem se klepala. Nakonec mě políbil, jako ještě nikdo před tím. Málem jsem omdlela, ale musela jsem se nějak kontrolovat a tak jsem se z ničeho nic, od něj odtrhla. "Proč? Proč jsem to udělala?" můj mozek začal zase pracovat. Radši jsem na nic nemyslela a rovnou běžela do pokoje.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: 6.Díl laneey®pise.cz 18. 01. 2010 - 12:57
RE(2x): 6.Díl laneey®pise.cz 18. 01. 2010 - 12:59
RE: 6.Díl brity 18. 01. 2010 - 18:55
RE: 6.Díl ladynka 19. 01. 2010 - 08:51
RE: 6.Díl lenka♪♫ 03. 02. 2010 - 21:54
RE: 6.Díl zuzanka666 23. 02. 2010 - 17:23